Zápůjčky zaměstnancům

Zápůjčky zaměstnancům

Jaroslava Pfeilerová

Popis operace:

1. Poskytnutí vratných – úrokově zvýhodněných zápůjček do limitu stanoveného zákonem o daních z příjmů

Od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je osvobozeno zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce od téhož zaměstnavatele do 300 000 Kč.

2. Plnění zaměstnavatele podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti

V případě poskytnutí zápůjčky nad 300 000 Kč je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem částka ve výši obvyklého úroku vypočteného z částky jistiny, která přesahuje uvedený limit. V případě, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci více zápůjček, posuzuje se pro účely zdanění jejich úhrn.

Vlastní přijetí návratné zápůjčky zdanitelným příjmem není, ale dani ze závislé činnosti podléhá zvýhodnění plynoucí zaměstnanci ve formě ušetřeného úroku, který by jinak zaměstnanec musel uhradit peněžnímu ústavu. To znamená, že zdanitelným příjmem je:

• v případě bezúročné zápůjčky (nad 300 000 Kč) částka ve výši obvyklého úroku,

• v případě nízko úročené zápůjčky (nad 300 000 Kč) částka ve výši rozdílu mezi vyšším obvyklým úrokem a nižším skutečně zaplaceným úrokem. Za obvyklý úrok lze považovat např. úroky využívané peněžními ústavy (bankami) v daném místě.

Jestliže v průběhu roku přesáhne jistina (zaměstnanci zapůjčená částka) limit 300 000 Kč, může zaměstnavatel částku odpovídající obvyklému úroku zahrnout do zdanitelných příjmů zaměstnance rovnou v daném měsíci. Případně může zaměstnavatel výši nadlimitní jistiny sledovat a dodanit najednou částku odpovídající obvyklému úroku spolu se mzdou (platem) v prosinci a současně zvýšit vyměřovací základ pro odvod pojistného.

Obvyklý úrok

Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v daném čase a místě obvykle používán peněžním ústavem v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů, zápůjček) veřejnosti. To znamená, že za obvyklý bude považován úrok, za který peněžní ústav např. v místě sídla zaměstnavatele (nebo bydliště zaměstnance) poskytuje fyzickým osobám zápůjčky obdobného charakteru. Zaměstnavatel by při stanovení úroku zaměstnanci měl vzít v úvahu všechny související skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy půjčky poskytovány. Výše obvyklého úroku nemusí být stejná za celou dobu splácení zápůjčky a zaměstnavatel má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase a na změny obvyklého úroku musí reagovat.

Na straně zaměstnavatele je poskytování bezúročných (případně nízkoúročených) zápůjček daňově neutrální. Zaměstnavatel a zaměstnanec nejsou spojenou osobou podle ust. § 23 odst. 7 ZDP.

3. Sociální výpomoci

3.1. Sociální výpomoci poskytované zaměstnanci

Zaměstnavatel může zaměstnancům vyplatit také sociální výpomoc, která je nenávratná. Při splnění podmínek stanovených ZDP je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Z hlediska zaměstnavatele se však jedná o daňově neuznatelný náklad, protože zaměstnavatel není k poskytování sociální výpomoci zaměstnanci povinen.

Od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozena sociální výpomoc do výše 500 000 Kč poskytnutá zaměstnancům v mimořádně závažných případech a při řešení složitých neočekávaných sociálních situací, které vznikly v přímé souvislosti s živelní pohromou, průmyslovou nebo ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav podle zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti státu

3.2. Sociální výpomoci poskytovaná zaměstnavatelem nejbližším příbuzným

Od daně z příjmů je osvobozena sociální výpomoc poskytnutá zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance jeho nejbližším pozůstalým z FKSP. Pokud se na zaměstnavatele vyhláška o FKSP nevztahuje, poskytuje se sociální výpomoc za obdobných podmínek ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění. Plnění je osvobozeno do limitu stanoveného vyhláškou o FKSP – tj. až do částky 15 000 Kč. Tento limit je sledován samostatně u každého příbuzného.

Příjem nad 15 000 Kč je zdanitelným příjmem podléhajícím dani z příjmů fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se nejedná o plnění ve prospěch zaměstnance, vstupuje příjem nad limit do dílčího základu daně podle § 10 ZDP. Zdanění tedy neprovádí plátce (zaměstnavatel), ale příjemce sám prostřednictvím daňového přiznání.

Rekapitulace

Analytické účty:

Ke všem účtům doporučuji vést analytickou evidenci. Účet 211 – Pokladna můžeme členit podle jednotlivých měn a také podle odpovědných osob, účet 221 – Běžný účet podle jednotlivých peněžních ústavů, u kterých je účet zřízen. Nákladové a výnosové účty členíme podle jednotlivých druhů nákladů a výnosů a také pro daňové účely. Účetní jednotka si…