dnes je 21.12.2024

Input:

Optimalizace daňové povinnosti v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014

29.1.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

2015.0304.1
Optimalizace daňové povinnosti v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014

Ing. Ivan Macháček

V souvislosti se zpracováním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 si v příspěvku připomeneme tři skutečnosti, které mohou vést k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Jednak jsou to změny v uplatnění institutu solidárního zvýšení daně na základě zákona č. 267/2014 Sb., které lze dle přechodných ustanovení tohoto zákona využít již ve zdaňovacím období roku 2014. Dále je to možnost využití znění § 36 odst. 7 ZDP, vyplývající ze zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Další skutečností, které se budeme věnovat, je otázka přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje v daňovém přiznání za rok 2014 právě s ohledem na dosažení nižší daňové povinnosti poplatníka.

SOLIDÁRNÍ ZVÝŠENÍ DANĚ A DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ

Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Netýká se příjmů z nájmu, z kapitálového majetku a ostatních příjmů zdaňovaných dle § 10 ZDP. Toto zvýšení daně činí dle § 16a ZDP 7 % z kladného rozdílu mezi

a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 ZDP (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a

b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Pro rok 2014 vychází limitní částka z vyhlášky č. 296/2013 Sb., ze které vyplývá průměrná mzda za rok 2012 ve výši 25 942 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně tak v r. 2014 činí 1 245 216 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 ZDP a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2014 tuto částku, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.

Zákon č. 267/2014 Sb. doplňuje s účinností od 1.1.2015 ustanovení § 16a ZDP o nový odstavec 3, ve kterém stanoví, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6. Dle znění bodu 15. přechodných ustanovení k novele ZDP lze tento postup použít již pro zdaňovací období roku 2014.

Příklad 1.

Manažer obchodní společnosti pobírá v průběhu roku 2014 v zaměstnání mzdu v rozmezí 104 000 Kč až 122 000 Kč. Současně podniká na základě živnostenského oprávnění a za rok 2014 dosáhne daňové ztráty ve výši 150 000 Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti činí 1 356 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 461 100 Kč.

Ve smyslu novelizovaného § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně za rok 2014 odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částky:

1 356 000 Kč – 150 000 Kč = 1 206 000 Kč

Tato částka je nižší než limitní výše 1 245 216 Kč, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2014 uplatnit solidární zvýšení daně.

Pro vlastní výpočet daně za rok 2014 však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky 1 356 000 Kč + 461 100 Kč = 1 817 100 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani. Daňovou ztrátu z podnikání může poplatník uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích.

Z ustanovení § 38g odst. 4 ZDP, ve znění účinném do 31.12.2014, vyplývá, že pokud se u poplatníka DPFO zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti, je povinen poplatník podat daňové přiznání. Pokud tedy bylo u poplatníka pouze s příjmy dle § 6 ZDP alespoň v jednom kalendářním měsíci uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, je povinen poplatník podat za zdaňovací období daňové přiznání a není možno u něho provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem, i když má poplatník u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani.

Zákon č. 267/2014 Sb., s účinností od 1.1.2015, toto ustanovení § 38g odst. 4 upravuje v tom smyslu, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Dle upraveného znění poplatník musí podat daňové přiznání pouze v situaci, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tudíž tuto povinnost poplatník pouze s příjmy dle § 6 ZDP nemá, pokud se pouze jeho záloha, popř. zálohy zvýšily o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Ve smyslu bodu 48. přechodných ustanovení novely ZDP toto opatření lze použít již pro zdaňovací období roku 2014.

Pokud tedy má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2014 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho daň za celé období roku 2014 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2014 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů.

Příklad 2.

Poplatník má v r. 2014 pouze příjmy ze závislé činnosti. Zaměstnanci je za červenec 2014 zúčtována mzda ve výši 148 000 Kč (ke mzdě obdržel mimořádnou odměnu). V ostatních měsících je mu zúčtována mzda v rozmezí 75 000 až 89 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

V měsíci červenci 2014 přesáhla mzda poplatníka limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 103 768 Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Výpočet solidárního zvýšení daně:

(148 000 Kč – 103 768 Kč) x 0,07 = 3 096,24 Kč

O tuto částku byla zaměstnanci zvýšena měsíční záloha na daň za měsíc červenec.

Vzhledem k tomu, že celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2014 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 245 216 Kč, nemusí poplatník ve smyslu změněného § 38g odst. 4 ZDP podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíc červenec 2014.

Příklad 3.

Manažer firmy pobírá v průběhu roku 2014 smluvní mzdu ve výši 98 000 Kč. V dubnu je mu vyplacena odměna ve výši 35 000 Kč a v září odměna ve výši 48 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.

Za měsíce duben a září 2014 přesáhne příjem ze závislé činnosti limitní výše 103 768 Kč pro uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení zálohy na daň. Proto v těchto dvou měsících zaměstnavatel při stanovení měsíční zálohy na daň uplatní solidární zvýšení daně.

Vzhledem k tomu že roční celkové příjmy manažera za rok 2014 přesáhnou hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 245 216 Kč, nemůže poplatník požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a musí za r. 2014 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

SRÁŽKOVÁ DAŇ A DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ DLE § 36 odst. 7 ZDP

Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. bylo do ZDP doplněno nové ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, které umožňuje za zdaňovací období roku 2014 uplatnit zdanění příjmů dle § 6 odst. 4 a příjmů dle § 7 odst. 6 ZDP v daňovém přiznání a započítat daň sraženou plátcem z těchto příjmů na daň poplatníka.

1. Příjmy vymezené v § 6 odst. 4 ZDP

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy

  • ze závislé činnosti plynoucí na základě dohody o provedení práce,

  • jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč,

  • a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP

Poplatník může příjmy zdaněné dle § 6 odst. 4 ZDP srážkovou daní zahrnout podle § 36 odst. 7 ZDP za rok 2014 do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a současně započíst daň sraženou z těchto příjmů na svou výslednou daňovou povinnost.

V případě, že se zaměstnanec rozhodne zahrnout příjmy, u kterých zaměstnavatel postupoval podle § 6 odst. 4 ZDP a srazil z těchto příjmů srážkovou daň, do daňového přiznání, bude zaměstnanec a zaměstnavatel postupovat dle § 38j odst. 3 ZDP. Zde se uvádí, že "na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně..."

Příjmy zahrne poplatník v plné výši před sražením srážkové daně do daňového přiznání. Poplatník DPFO si může v daňovém přiznání uplatnit odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a) až g) ZDP a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP. Daň sraženou z dohod o provedení práce si poplatník započítá na výslednou výši celoroční daňové povinnosti v daňovém přiznání (obdobně jako zálohu na daň) na základě potvrzení o sražené dani vystavené zaměstnavatelem.

Podání daňového přiznání bude výhodné např. u brigádníků, studentů a dalších osob krátkodobě pracujících pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, u kterého zaměstnanci nepodepsali prohlášení k dani.

Příklad 4.

Student uzavřel dohodu o provedení práce na brigádnickou činnost v období prázdnin u soukromého zemědělce. Za každý měsíc obdržel odměnu ve výši 9 990 Kč. U zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani.

S ohledem na výši odměny z dohody tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel bude postupovat podle znění § 6 odst. 4 ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň ve výši 1 498 Kč a studentovi vyplatí čistou odměnu 8 492 Kč.

Student se rozhodne podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2014, a proto požádá zaměstnavatele ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP o vystavení dokladu o celkových vyplacených odměnách a sražené srážkové dani z příjmů. V daňovém přiznání si student může uplatnit slevu na dani na poplatníka i slevu na dani na studenta. Jeho daňová povinnost bude nulová a v daňovém přiznání požádá finanční úřad o vrácení přeplatku na dani ve výši 2 996 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně za dva prázdninové měsíce).

Příklad 5.

Zaměstnanec má příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, u kterého na rok 2014 podepsal prohlášení k dani. Současně uzavřel v průběhu roku 2014 u jiného zaměstnavatele tři dohody o provedení práce s odměnou 9 500 Kč z každé dohody. U druhého zaměstnavatele nemohl podepsat prohlášení k dani, a proto z  odměn srazil plátce daně srážkovou daň ve výší 15 % a poukázal zaměstnanci čistou odměnu ve výši 8 075 Kč.

Zaměstnanec podá daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2014, ve kterém zahrne jak příjmy od hlavního zaměstnavatele, tak příjmy zdaněné srážkovou daní druhým zaměstnavatelem na základě potvrzení od obou zaměstnavatelů podle § 38j odst. 3 ZDP. V daňovém přiznání si uplatní veškeré odpočty dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba ZDP a případně daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP. Z vypočtené daně si odečte jak zaplacené zálohy na daň u prvního zaměstnavatele, tak i srážkovou daň sraženou druhým zaměstnavatelem.

2. Příjmy vymezené v § 7 odst. 6 ZDP

Podle znění § 7 odst. 6 ZDP jsou v roce 2014 veškeré příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP plynoucí ze zdrojů na území ČR samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci částky 10 000 Kč. Na žádost poplatníka je plátce daně povinen do 10 dnů od podání žádosti vystavit doklad o vyplacených příjmech a sražené dani za období, za které byl poplatníkovi vyplacen tento příjem.

Podle ustanovení § 36 odst. 7 ZDP může poplatník příjmy zdaněné dle § 7 odst. 6 ZDP srážkovou daní zahrnout do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V tomto případě si může poplatník k těmto příjmům uplatnit buď skutečné výdaje spojené s tímto příjmem, nebo uplatní paušální výdaje (40 % zdanitelných příjmů, do limitní výše 800 000 Kč) a sraženou daň plátcem si v daňovém přiznání započte na svou výslednou daň. Aby mohl poplatník postupovat dle této varianty, musí poplatník požádat plátce daně (vydavatelství, nakladatelství) o vystavení dokladu o vyplacených příjmech a sražené dani. V této variantě však tyto příjmy a výdaje zahrnuté do dílčího základu daně z příjmů dle § 7 ZDP a zdaňované v rámci daňového přiznání, se zahrnou do vyměřovacího základu pro

Nahrávám...
Nahrávám...