2015.22.4
Nájemné za korunu mezi spojenými osobami – judikát
Ing. Jiří Šperl
Jednalo se o neustále živou problematiku výše cen sjednaných mezi spojenými osobami a dopadů případných odchylek od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami na daňový základ. Společník pronajal pozemky společnosti, kde byl 50% společníkem, za symbolické nájemné 1 Kč. Předmětem sporu bylo zejména to, zda odchylka od běžné ceny byla uspokojivě doložena a mimoto byla řešena i otázka, zda v případě, že nikoliv, komu je nutno přičíst zjištěný rozdíl ke zdanění.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 6 Afs 176/2014 - 24, ze dne 18. března 2015, publikovaného na www.nssoud.cz
NahoruZ předcházejícího řízení
Finanční úřad (dále též "orgán I. stupně") zjistil, že žalobce ve zdaňovacím období roku 2009 uzavřel jako spoluvlastník a pronajímatel smlouvu o pronájmu pozemků na stavbu fotovoltaické elektrárny se společností ENERGYSEZZ, spol. s r. o., jejímž je žalobce 50% společníkem. Nájemné bylo smluveno v symbolické výši 1 Kč, přičemž orgán I. stupně zároveň zjistil, že cena sjednaná v běžných obchodních vztazích v případě pronájmu pozemku pro výstavbu fotovoltaické elektrárny v Blatné představuje částku v rozmezí 5 Kč až 6,10 Kč za 1 m2.
Žalobce uvádí, že je zcela v ekonomickém zájmu společníků ulehčit společnosti v počátku situaci např. netržně nízkým nájemným, když společníci berou ohled nejen na okamžitý finanční příjem, ale též na dlouhodobé budoucí zisky společnosti. Závěrem žalobce uvádí, že uspokojivě doložil rozdíl mezi sjednaným a tržním nájemným, jednal v duchu ekonomické logiky a není možné mu přisuzovat snahu o daňový únik nebo o získání nelegální či nemorální daňové výhody.
Krajský soud žalobu zamítl, když v rozsudku uvedl, že daňové právo jako právo veřejné je založeno na striktním výkladu zákona a není prostor pro jeho extenzivní výklad. Jako uspokojivý důvod nelze uznat ani motivaci žalobce předpokládanými budoucími zisky z účasti ve společnosti ENERGYSEZZ, spol. s r. o., ani ohledy na hospodářské problémy společnosti, jelikož jde o vztahy mezi spojenými osobami.
NahoruRozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
NahoruZ odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu
Sporným mezi účastníky řízení je zejména otázka, zda žalobce uvedený rozdíl uspokojivě doložil. Aby byly důvody rozdílu mezi cenou sjednanou a cenou tržní dle § 23 odst. 7 ZDP uspokojivě doloženy, musí daňový subjekt tvrdit a…
