Daně v nedaňových nákladech podnikatele vedoucího daňovou evidenci
Ing. Jiří Nigrin
Nahoru 1. Úvod, právní úprava
Obecně vzato zaplacené daně nejsou daňovým výdajem; ustanovení § 25 odst. 1 písm. r) a s) ZDP mezi výdaje, které nelze uznat pro daňové účely, výslovně uvádí:
-
daně zaplacené za jiného poplatníka, s výjimkou daní uvedených v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a § 24 odst. 2 písm. u) ZDP,
-
daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a
-
obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a dále odloženou daň podle účetních předpisů.
O případné daňové uznatelnosti daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jakož i zde neuvedených daní, pojednává samostatný článek Daně v nákladech podnikatele vedoucího daňovou evidenci.
Mezi daňově neuznatelné výdaje patří dle § 25 odst. 1 písm. s) ZDP i daň z příjmů fyzických osob, a to včetně placených záloh na tuto daň. Jde o daň z příjmů placenou poplatníkem. Daň ze závislé činnosti placená zaměstnavatelem bývá součástí daňově uznatelných výdajů, neboť se jedná o součást mzdy, eventuálně platu.
Pro fyzickou osobu, která vede daňovou evidenci, platí, že zaplacená daň z příjmů se zahrne do daňové evidence jako výdaj, který neovlivní základ daně, tedy jako výdaj daňově neuznatelný; položka "platba daně z příjmů" (členění jednotlivých výdajových položek záleží pouze na fyzické osobě vedoucí daňovou evidenci, avšak s výhradou, že musí zajistit takové členění, aby byla schopna správně sestavit dílčí základ daně ze samostatné činnosti). Jsou-li během roku placeny zálohy na tuto daň, evidují se v rámci evidence příjmů a výdajů stejným způsobem jako platba daně.
Pan Vonásek, který podniká jako fyzická osoba, vykázal ve svém daňovém přiznání za rok 202X–1, které podal v řádném termínu do 1. 4. 202X (nemá-li na základě novely DŘ od roku 2021 povolen termín pozdější), daňovou povinnost ve výši 221 852 Kč. Tato částka byla v tento den připsána na účet příslušného správce daně z jeho podnikatelského účtu na základě příkazu k úhradě. V souvislosti s výší této daně zároveň panu Vonáskovi vznikla povinnost platit zálohy, a to následujícím způsobem:
Přehled o povinnosti placení záloh dle § 38a ZDP
Evidence příjmů a výdajů 202X
U platby na příslušný účet správce daně je dnem platby den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně. U platby v hotovosti prováděné u správce daně je to den, kdy pracovník správce daně hotovost přijal.
Za předpokladu, že za rok 202X by panu Vonáskovi z předchozího příkladu vyšla daňová povinnost 300 000 Kč, by nastalo následující:
Pan Vonásek má i možnost zvážit, zda své daňové přiznání nenechá zpracovat daňovému poradci. Při splnění podmínek dle § 136 odst. 2 DŘ by pak termín pro podání přiznání k dani byl až 1. 7. 202X+1. Situace by se změnila následujícím způsobem:
Došlo by tedy nejen k posunutí doplatku na dani o 3 měsíce, ale i k prodloužení původního zálohového období, což má za následek platbu zálohy k 15. 6. ještě z původní známé daňové povinnosti, tj. daňové povinnosti za rok 202X–1.
Podnikatel, který nevede účetnictví, ale pouze daňovou evidenci, nemá povinnost vést peněžní deník (tak jako dříve v jednoduchém účetnictví), neboť daňová evidence toto nestanoví, přesto lze vedení klasického peněžního deníku (který lze přejmenovat na evidenci příjmů a výdajů) jedině doporučit.
Blíže viz též článek Evidence výdajů v rámci daňové evidence a EET.
V rámci deníku příjmů a výdajů v daňové evidenci již není žádný problém mezi příjmy a výdaji evidovat…
