Jaké benefity lze aktuálně jednatelům s.r.o. poskytovat? Jak je ošetřit ve smlouvě o výkonu funkce? Výhled pro rok 2024...
S příchodem nového občanského zákoníku 〈zákon č. 89/2012 Sb. („OZ“)〉 a zákona o obchodních korporacích 〈zákon č. 90/2012 Sb. („ZOK“)〉 od 1. 1. 2014 se ohledně jednatelů a jejich s.r.o. mnohé změnilo. Například s.r.o. jedná výhradně prostřednictvím svých zástupců, což jsou hlavně členové jejich orgánů. Jednatel (jednatelé) – coby zástupce s.r.o. – tak již nejedná přímo jménem s.r.o., ale jedná nepřímo v roli zástupce za s.r.o.
Velké změny postihly také systém odměňování jednatelů s.r.o., který se obecně řídí ustanoveními OZ o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce (byla-li uzavřena) nebo ze ZOK plyne něco jiného. Smlouva o výkonu funkce se v s.r.o. sjednává písemně a schvaluje ji nejvyšší orgán obchodní společnosti – valná hromada. Z čehož vyplývá, že pro úpravu vztahů mezi jednatelem a s.r.o. by měla být uzavřena smlouva o výkonu funkce.
V dané souvislosti bylo další podstatnou změnou od roku 2014, že není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu se ZOK, tak platí, že výkon funkce je bezplatný. A pozor na to, že to platí i pro obchodní společnosti založené před 1. 1. 2014 podle obchodního zákoníku, přičemž tato „stará“ s.r.o. musela podle § 777 odst. 3 ZOK smlouvy o výkonu funkce přizpůsobit nové právní úpravě do 1. 7. 2014, jinak jejich jednatelé pracují nadále zadarmo. Smlouva o výkonu funkce dle § 60 ZOK musí hlavně a minimálně obsahovat:
a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby (např. ve vazbě na zisk),
c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu.
Jiné plnění členu orgánu, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu schváleného valnou hromadou, lze poskytnout jen se souhlasem valné hromady a také s vyjádřením dozorčí rady (byla-li u s.r.o. zřízena). Tato pravidla se vztahují i na určení mzdy a na jiné plnění zaměstnanci, který je současně rovněž členem statutárního orgánu nebo osobě jemu blízké. Jednatel totiž může pro s.r.o. pracovat také v pracovněprávním vztahu, ale náplň práce nesmí odpovídat úkolům statutárního orgánu.
Pro optimální sepsání smlouvy o výkonu funkce „na míru“, resp. v souladu s individuálními požadavky jednatele a s.r.o. lze doporučit osobní konzultaci s právníkem zabývajícím se delší čas touto problematikou. Což jednatel docení zejména v případě, že se dotyčné s.r.o. přestane dařit a společníci budou chtít ušetřit, kde se dá…
Nejvýznamnějším příjmem jednatele od s.r.o. bývá odměna, včetně všech jejich nárokových složek, kterou by ad výše měla jednoznačně určovat smlouva o výkonu funkce. Tato odměna spadá mezi příjmy ze závislé činnosti, načež je jednatel pro daňové účely považován za „zaměstnance“ a s.r.o. za „zaměstnavatele“ podle § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen „ZDP“). Díky tomu pak může jednatel využít široké a pestré palety daňových výhod zaměstnanců. Například nezdaňuje cestovní náhrady „do limitu“ pro veřejný sektor, v režimu osvobození od daně dle § 6 odst. 9 ZDP (tím pádem také od pojistného) je řada nepeněžních plnění od s.r.o., jako třeba vzdělávání, stravování (včetně stravenek), příspěvků na rekreaci (do 20 000 Kč), sportovní a kulturní vyžití (i pro rodinné příslušníky). Dále třeba příspěvky na penzijní produkty nebo na soukromé životní pojištění do výše 50 000 Kč atd. Aktuálně je ovšem projednáván tzv. konsolidační balík záplavy změn přes 60 zákonů, včetně ZDP, kde je (resp. bylo) navrženo zrušit či omezit daňové benefity zaměstnanců – tedy včetně jednatelů s.r.o. Proto je nutno počítat s tím, že od ledna 2024 zde dojde pravděpodobně k velkým změnám…
Problematika poskytování benefitů je značně obsáhlá, proto jen stručně nastíníme některé praktické otázky (podrobněji se pak zaměříme jen na stravenkový paušál, jako nejčastěji využívaný benefit). Zmiňme také, že nejde jen o otázku daně z příjmů, ale – v případě nepeněžitých plnění – také o DPH…
- stravenkový paušál – lze ho poskytovat i bez evidence docházky?
„Stravenkový paušál“ je dobrovolné plnění zaměstnavatele nedávno zavedené coby peněžitá alternativa nepeněžitých stravenek. V ZDP se o stravenkovém paušálu píše na dvou místech. První stanovuje podmínky pro osvobození od daně u zaměstnance (jednatele), druhé daňové uznání jako výdaje u jeho zaměstnavatele (s.r.o.):
- § 6 odst. 9 písm. b) ZDP: „Od daně jsou … osvobozeny … b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,“
- § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP: „Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také … j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na … 4. … příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na…
