č. 254/2004 Sb., Zákon o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON
ze dne 13. dubna 2004
o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Zákon o omezení plateb v hotovosti
§ 1
Účel zákona
Tento zákon určuje, kdy jsou fyzické i právnické osoby (dále jen osoby”) povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu na účet banky (dále jen peněžní ústav”), a upravuje kontrolu dodržování této povinnosti.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
bezhotovostní platbou platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu,
b)
poskytovatelem platby ten, kdo platbou uhrazuje závazek.
(2)
Za platbu se pro účely tohoto zákona nepovažuje vklad peněžních prostředků v hotovosti na vlastní účet nebo na cizí účet u peněžního ústavu, nebo jejich výběr.
(3)
Za platbu v hotovosti se považuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny.
Bezhotovostní platby
§ 3
(1)
Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné
a)
navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo
b)
osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí;
přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.
(2)
Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na
a)
platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle zákona o správě daní a poplatků nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
b)
povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
c)
platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů,
d)
platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,1)
e)
platby určené k úschově peněz notářem,
f)
platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění.
§ 4
(1)
Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR (dále jen limit”) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu2) provedena v hotovosti.
(2)
Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu EURo směnným kursem devizového trhu…